Knihy pro vážkaře – Guidebooks / Field guides on Dragonflies etc.
Přehled knih, které se hodí českým či po Evropě jezdícím odonatalogům a fotografům vážek, bez nároků na úplnost, pochopitelně.
Nejlepší ceny zahraničních knih včetně poštovného do Česka hledejte (ideálně dle ISBN) na BookFinder.com.
Vážky České republiky – příručka k určování našich druhů a jejich larev
Martin Waldhauser, Martin Černý 2014
ČSOP Vlašim, 180 stran
ISBN 978-80-87964-00-2
No na vlastní knihu recenzi asi psát nebudu, ale IMHO kdo koupí neprohloupí, nic lepšího do terénu na vážky v češtině v tuhle chvíli není :-). A narozdíl od Dijkstry tam máme i larvy. Možnosti nákupu najdete na Heurece, pražákům doporučuju e-shop Přírodovědci.cz, který provozuje moje Alma mater – tam je to za dobrou cenu s osobním vyzvednutím v centru, tj. bez poštovného. V kamenných prodejnách nás nabízí i Academia. Samozřejmě nejlepší cenu (ale k tomu poštovné, pokud se tam nestavíte) máte od vydavatele ČSOP Vlašim. Pokud toužíte po autorském věnování, můžete se stavit u mne ve Viničné 7 :-).
_________________________________________________________________________________________________________
Field Guide to the Dragonflies of Britain and Europe
Klaas-Douwe B Dijkstra, Richard Lewington (ilustrátor) (2006)
British Wildlife, 320 stran
ISBN 0 9531399 4 8
V tuto chvíli – dle mého skromného názoru – nejlepší “field guide” na vážky pro Evropu (120 druhů) a přilehlé okolí (dalších 40). Excelentní barevné obrázky pana Lewingtona (fotky jen jako doprovod), vyvážený text, a (kde to jde) určovací znaky vhodné i do terénu, bez nutnosti vážky lapat. Každá čeleď a rod je uvedena charakteristickými znaky, každému druhu (krom těch zcela okrajově zaletujících) jsou věnovány dvě až čtyři stránky. Krom toho i hodně dalších zajímavých informací (nomenklatura, např.). Ovšem je to jen na imaga, určování larev/svleček tam nenajdete.
Jsa tak trochu sběratel všelijakých guide booků do přírody, tuto hodnotím (bez ohledu že se zabývá mou oblíbenou skupinou) jako jeden z nejlepších určovacích průvodců, co jsem kdy v ruce držel.
____________________________________________________________________________________________________________
Fotogids Larvenhuidjes van Libellen
Christophe Brochard, Dick Groenendijk, Ewoud van der Ploeg a Tim Termaat.
KNNV Uitgeverij, 2012.
320 stran
ISBN 9789050114097
Na druhé místo v seznamu (který sice není míněn dle důležitosti té které knihy, ale ku pomoci to trochu slouží) řadím pro rok 2012 asi nejzásadnější odonatologické literární dílo pro náš region. Je jím fotografický guide & určovací klíč na exuvie, Fotogids Larvenhuidjes van Libellen, od kolektivu autorů Christophe Brochard, Dick Groenendijk, Ewoud van der Ploeg a Tim Termaat. Vydalo ji nakladatelství KNNV Uitgeverij, 2012, ISBN 9789050114097, a v předstihu mne na ní upozornil Martin Waldhauser, který do ní přispíval fotkami exuvií C. ornatum. Kniha – dle vlastní anotace – pokrývá severozápadní Evropu, ovšem český vážkař se nemusí bát, že by tu nenašel naše “hnízídící” druhy. Jsou tu, snad až na C. heros a Somatochlora meridionalis, všechny, a ještě nějaké západní (a severní) navíc, celkem jich je v knize 84. Kniha začíná obecnou částí s velmi podrobným popisem morfologických detailů exuvií, na nichž je systematická část knihy založena. Pak následuje dichotomický klíč velmi pečlivě dokumentovaný mikrofotkami příslušných znaků, a druhé dvě třetiny knihy jsou pak věnovány popisu jednotlivých druhů. Každý má vyhrazen jednu dvoustranu: na levé je popis a informace k určování, s dokumentačními fotkami jak dospělce (nevím, jestli úmyslně, ale autoři zdá se preferovali samice), tak obvyklého habitatu larev s vyznačenými typickými místy nálezů exuvií. Ve spodní třetině strány pak (mikro)fotografie celkového habitu exuvie zespodu, svchu a z boku, plus fotka v životní velikosti (= měřítku 1 : 1). Na pravé straně pak ve velkém měřítku mikrofotky se šipkami ukazujícími na rozhodující znaky. Systematická část je pak uzavřena fotografickým přehledem variability exuvií v rámci jednotlivých druhů a fotkami živých larev, ty jsou pravda hodně malé, ale o nich kniha není. Kniha (o 320 stranách) je v pevné vazbě, na kvalitním papíře, všechny fotky jsou plnobarevné a po technické stránce prezicní.
Jak jsou jednotlivé prezentované znaky hodnověrné, nedokážu posoudit, neb nejsem vůbec žádný exuviový specialista, ale kniha působí zpracováním velmi profesionálně, rozhodně nejlépe ze všech exuviových příruček, co mi prošly rukama. Prezentované znaky jsou často mikroanatomické či mikromorfologické, takže při terénním určování některé z nich moc použitelné nebudou (pokud tedy do terénu nevozíme v batůžku binokulární lupu), ale to není nedostatek knihy, to je problém vážek, které to tak holt mají.
Jediná vada na kráse celého díla je pro našince skutečnost, že je psána v holandštině. Trochu to nechápu, neb jazyková vybavenost Nizozemců je příkladná a anglickou verzi by jistě zvládli jak autoři, tak i čtenářstvo, které by naopak mohlo být mnohonásobně početnější. Takže nezbude než si dovnitř vložit papírek s překladem nejfrekventovanějších termínů, ale i bez něj – díky skvěle a bohaté fotodokumentaci – má kniha cenu nejen pro Nizozemce, ale i pro cizozemce.
K mání je za 49,95 EUR třeba zde, včetně poštovného do ČR mně přišla na cca 58 EUR.
Přidávám pár vzorových obrázků, abyste si mohli udělat představu o vizuální podobě:
____________________________________________________________________________________________________________
Fotogids Larven van Libellen
Christophe Brochard, Ewoud van der Ploeg
KNNV Uitgeverij, 2014.
ISBN 9789050114868, 240 stran
Mladší sestra výše zmíněné knihy, tentokrát věnovaná živým larvám. Pojetí je bohužel oproti “vymakané” příručce na exuvie trochu ochuzené, bez klíče a bez popisků u obrázků (jen číselné odkazy do holandsky psaného textu). Kvalita makrofotek i tisku je však na stejně vysoké úrovni, nakonec podle šipek v obrázcích se dá orientovat velmi dobře, takže příručka je pro kohokoliv s ambicemi určovat larvy vážek neopominutelnou položkou do determinační knihovničky. Z našich druhů chybějí opět jen dva s panonským/balkánským výskytem, tj. páskovec velký (C. heros) a lesklice jižní (S. meridionalis).
____________________________________________________________________________________________________________
Vážky České Republiky
Aleš Dolný , Dan Bárta, Martin Waldhauser, Otakar Holuša, Lubomír HJanel a Robert Lízner
ČSOP Vlašim 2008
Publikace má 672 stran, rozměr je 245×285 mm, je v ní shromážděno přes 75 000 nálezových dat z celého území, které umožňují významně upřesnit poznatky o biologii a ekologogických nárocích jednotlivých druhů. Obsahuje unikátní fotografický soubor všech druhů našich vážek.
V roce 2008 vydal Český svaz ochránců přírody Vlašim. 1840,-Kč (neziskové organizace mají slevu na 1 ks). Hmotnost knihy je 3, 80 Kg.
“Matka” všech vážčích knih (tedy v českém jazyce) – nejúplnější dílo pro českou odonatofaunu včetně atlasu rozšíření. Velmi rozsáhlý úvod pojednává jak o obecných charakteristikách vážek a jejich ekologických a biotopových nárocích, tak se důkladně věnuje i metodice rozboru dat pro atlas rozšíření. V systematické části jsou vážky řazeny klasicky, od motýlic a šidélek až k sympetrům a leucorrhiniím, na konci je pak pár druhů u nás sice nezaznamenaných, ale pro blízkost takřka příhraničního výskytu potenciálních. Každý druh má pro sebe vyhrazeny obvykle 2 dvoustrany (někdy i více), s bohatým obrazovým doprovodem. Krom dokumentačních fotografií je velmi důležitou součástí popisu i fotografické zobrazení vážek technikou digitálního scanu živých jedinců. To je velmi technicky velmi vydařené. A jelikož je u každého druhu k vidění jak pohled svrchu, tak i z boku, oboje pro samce i samici, jsou tyto scany velmi kvalitní determinační pomůckou. Jen lituji, že v knize nejosu obrazově pojednány larvy a exuvie – ale aspoň něco zbývá i do budoucna, ono by v případě jejich zahrnutí už knihu asi nešlo ani uzvednout. Z čehož též vyplývá, že v žádném případě nenahrazuje terénní klíč či určovacího průvodce, dobrovolníků, kteří si naloží do batůžku 4 kila křídového papíru, které pak budou válet v blátě u rybníka, asi moc nebude. Nicméně tahle kniha je “the must” do police či na pracovní stůl každého českého zájemce o vážky, bez ní nemá smysl (odonatologicky) žít. A to nejen proto, že i já v ní mám pár svých fotek-letovek :-).
____________________________________________________________________________________________________________
Taschenlexikon der Libellen Europas: Alle Arten von den Azoren bis zum Ural im Porträt
Hansruedi Wildermuth, Andreas Martens
Quelle & Meyer, 2014, 842 stran
ISBN:978-3494015583
Jeden z nejkompletnějších přehledů vážek Evropy, od renomovaných autorů, světově uznávaných odonatologů. Kniha, ač se opravdu snaží o malý formát a má to i v názvu, díky tloušťce více než 800 stran kapesních rozměrů opravdu není, ale do batohu se vejde snadno. Ovšem i přes malou velikost není primárně určena do terénu; opravdu se jedná o lexikon, nikoliv o určovacího či terénního průvodce. Těžištěm knihy je obsáhlá textová část, kde jsou pro každý druh na několika stranách podány (pokud mohu soudit) vyčerpávající informace o biologii, ekologii a rozšíření imág i larev. Tady se autorům podařilo zhodnotit své letité zkušenosti a vzniklo tak dílo, které z hlediska objemu informací k druhům jednoho světadílu steží najde srovnatelného soupeře. Zaujetí textovou formou je v některých detailech bohužel až příliš velké, autoři například vynechali mapky rozšíření a areály jednotlivých druhů jsou popsány jen slovem. Pokud zůstanu na kritické notě, tak snad už jediným dalším nedostatkem je odfláklá práce grafického editora, který dopustil ořezání některých fotek “až do vážky”. Fotky jsou ovšem pojaty ilustračně (byť často zobrazují krom imág i larvy a biotopy), takže zásadní škodu tenhle šlendrián nenapáchal – nakonec týká se jen pár fotek.
Kniha je tedy cenná primárně pro čtenáře vládnoucí němčinou, dle mého názoru je ovšem natolik informačně výjimečná, že by mohla zaujmout i nějakého překladatele, aspoň do angličtiny. Sehnat se dá standardně za nějakých 30 EUR (bez poštovného), ale možná se da najít i lepší cena.
____________________________________________________________________________________________________________
The Dragonflies of Europe
Askew RR
2002 – 2nd edition
Harley Books, 308 stran.
ISBN-10: 0946589755
____________________________________________________________________________________________________________
Dragonflies and Damselflies of Britain and Northern Europe
Bob Gibbons
Hamlyn Guide, rev ed. 1994
Malý útlý fotoguide, obsahující asi 75+ druhů, ale velmi nevyváženě, některé druhy jsou pojednány mnohem detailněji než jiné (pro autora bůhví proč nezajímavé). Třeba všech 5 druhů r. Leucorrhinia je odbytých na třech stranách s dvěma fotkami, zatímco např. Orthetrum coerulescens je na dvou stránkách s třemi fotkami. Já to si koupil takříkajíc toliko ze sběratelského zájmu (vyšlo to asi pajdu), což je asi tak jediné, k čemu by se tato knižečka mohla hodit.
____________________________________________________________________________________________________________
Der Kosmos Libellenführer. Die Arten Mittel- und Südeuropas
Gerhard Jurzitza
2000 (2.vyd.)
Franckh-Kosmos Verlag, ISBN 3440084027
____________________________________________________________________________________________________________
Atlas rozmieszczenia wazek (Odonata) w Polsce – A distribution of dragonflies (Odonata) in Poland
Bernard R., Buczyński P., Tończyk G. a J. Wendzonka
Bogucki Wydawnictwo Naukovew Poznaň 2009
ISBN 978-83-61320-54-8
Polský atlas rošíření vážek se nám, sousedům, samozřejmě velmi hodí, ať už jako inspirace na výlety či plánování vážkařské dovolené, nebo jako referenční kniha pro serióznější úmysly. Avšak dlužno podotknout, že oproti jiným “sousedským” atlasům (o našem nemluvě) je tato publikace velmi velmi strohá. Jedním z důvodů může být relativně omezený datový soubor, který má “jen” cca 53 tisíc záznamů, přičemž dobře je pokrytých jen 46% čtverců, (pro srovnání náš atlas Vážky České republiky pracuje s cca 75 tisíci z několikanásobně menšího území). Krom kratší úvodní části, která vysvětluje vše potřebné (i když explicitní velikost UTM kvadrátu jsem tam třeba nenašel, ale budiž, dá se najít jinde), je pak každému ze 72 druhů věnována dvoustrana jak se síťovou mapou, tak i s její extrapolací do souvislé areálové mapy. Přiznám se, že její význam – vzhledem k “děravosti” dat – moc nechápu, neb člověk si obrázek udělá dost snadno z mapy síťové. Mapy zabírají 3/4dvoustrany, takže na text už mnoho místa nezbývá. Na druhou stranu, i když to pro našince slovana není zásadní, je výhodu, že celý text je pojat striktně bilinguálně, tj. polsko – anglicky, což je krok správným směrem. Sumasumárum, pro českou odbornou veřejnost je to kniha potřebná, laičtí milovníci vážek se v ní ale moc nenajdou. K dostání na zde uvedené adrese.
____________________________________________________________________________________________________________
Vážky – Výzkum a ochrana (Metodika ČSOP č.9)
Hanel & Zelený (2000)
ZO ČSOP Vlašim, 240 stran
Do roku 2008 “the best” v češtine, textová část začíná obecným úvodem, následují určovací klíče, s bohatým doprovodem pérovek, a nemalá část je vyplněná charakteristikami jednotlivých druhů s výskytem v ČR, včetně míst nálezů a bionomických údajů. Na obálce a vprostřed tabule s barevnými fotografiemi. Jakkoliv je to obsahově výborná publikace, ve srovnání se zahraniční produkcí působí trošku jako samizdat. Na druhou stranu stojí pouhých 66 Kč, což je podle mého skromného názoru – i přes chudší technické provedení – cena značně podhodnocená.
Abych jen nechválil, obsahově mi na ní – respektive na větší části děl české provinience – vadí až přílišné zaujetí klasifikací vážek do “cenóz” a hodnocení míry jejich věrnosti (fidelity) k té či oné; při počtu druhů vážek vyskytujících se v ČR a v Evropě je to hodně samoúčelné. Pro zájemce je mnohem snnažší si pamatovat habitaty jednotlivých druhů, než si do hlavy cpát navrch ještě tohle.
____________________________________________________________________________________________________________
Určovací klíč exuvií evropských druhů vážek (Odonata) podřádu Anisoptera
Kohl S (2003):
Příloha metodiky ČSOP č. 9 , ČSOP Vlašim, 30 stran
text od vydavatele:
Určování svleček je velmi významné, protože prázdné svlečky se dají běžně po vylíhnutí dospělců najít v okolí vod a není třeba lovit larvy živé. Klíč svleček významného švýcarského odonatologa zahrnuje celkem 54 druhů z čeledí šídlovitých, klínatkovitých, páskovcovitých, lesklicovitých a vážkovitých. Podrobně je zpracována metodika sběru a uchovávání exuvií vážek (práce v terénu, zpracování materiálu po návratu domů, určování, preparace), morfologie larev, srovnání larev a dospělců, morfologie a určovací znaky. Příručka je využitelná při průzkumech našich vážek a při monitoringu v systému NATURA 2000. Překlad RNDr. Aleš Dolný.
cena 83 Kč.
____________________________________________________________________________________________________________
Vážky
Sborníky ze seminářů – každoročně od 1999 do 2008, obsahem jsou odborné články o vážkách v Česku, výborný zdroj kde se která vážka dá (či dala) vidět. Též vydává ČSOP Vlašim.
____________________________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________
[…] Knihy pro vážkaře – Useful Dragonfly Books Odkazy – Links […]
[…] Knihy pro vážkaře – Useful Dragonfly Books Odkazy – Links […]
[…] Knihy pro vážkaře – Dragonflies Guidebooks etc. […]
Dobrý den,
měl bych dotaz, ač nevím zda znáte toto dílo http://www.british-dragonflies.org.uk/content/dragonfly-and-damselfy-books zajimalo by mě porovnání s tou “Holandskou” ty fotky v ní jsou super, jak koukám na náhledy, ale holandština, jako bohužel spousta dalších jazyků je můj velký nedostatek
díky za jakoukoliv odpověď
zdraví Zdeněk
Zdravím,
na tom odkazu je knih víc, ale asi máte na mysli toho Chama. Já to v knihovně mám (respektive mám první, ještě dvoudílné vydání), je to fajn, ale je to omezené na UK, tj. na jejich cca 35 druhů. Ta holandská je určitě lepší, už kvůli pokrytí našeho prostoru, a v podstatě už do ničeho jiného nešahám (i když bych asi měl..). Nicméně, jkdyž si počkáte, ejí autor, Christophe, chystá v tomto duchu celoevrospký klíč v angličtině, ovšem vyjít má až v létě 2015 (když poshání všechny fotky, tak prý možná dřív).
Hezký den, Martin
díky za informaci,
do té doby, kde si nebudu jist, budu otravovat znalé našince s žádostí o pomoc s determinací larev či exuvií.
tak zkusím počkat
Ted tu práve sezona jaksi dostala trhlinu, larvy budu mít brzo na verandě, Chrudimka už se dávno nevechází do koryta a rybníky přetékají, za 30hod napadlo přes 130mm
zdraví Zdeněk
No mít vážky hned u baráku bych si docela přál, ale asi ne tímhle způsobem. Nicméně doufám, že to dobře dopadne a vážky zůstanou před zápražím. Až vyleze slunko, mohly by se tam u Tebe (dovoluji si takhle lehce neomaleně navrhnout tykání) už začít líhnout flavipesky, začíná jejich doba (už se líhnou v Polsku, a asi i na jížní Moravě). I když pravda, na Labi v Pardubicích bývají tak o měsíc později, teď tam byly ještě larvy (dle referátu Martina W.) .
Tož hezký a pokud možno suchý den
Martin
Ahoj, díky za tykání, baráky to vyšplouchlo o 5km níže u nás dobrý, ještě je Chrudimka na loukách a dalších plochách rozlitá, ale v noci už spadlo jen 6mm, sice prší stále, ale už jen drobně, tak to bude opadat. Na řeku vidím z okna, takže mám co pozorovat a fotit skoro na zahradě, kam i občas něco zalétne, o víkendu jsem tam hledal klínatku, co jsem vloni našel prvně, od té doby jsem ji tam nezahlédnul , ale vloni i letos jsem vycedil larvu, kde teď jsou nevím, včera tam teklo skoro 15″kubíků”/s a voda stoupla, kde se neměla kam rozlít, i o 2,5m, hrozná síla, byl jsem tam večer kouknout. Tuhle jsem tam fotil o víkendu, kam ji včera přestěhovala voda nevím
http://www.naturefoto2000.com/fotografie.php?fid=3335&new=1#detail
ahoj Zdeněk
No jo, tak u Tebe to je na flavipesku moc vysoko, ale koukám je tam z okolí jeden starý nález forcipata, to by bylo pěkné ho tam znovu najít.
je-li čas, courám a zjišťuju, zda někde nění něco “nového” třeba bude zase na něco štěstí, kde to bylo přesněji?