No kdybych řekl, že jsme letos dopadli jak sedláci u Chlumce, tak bych přeháněl a kecal, zas tak hrozný to nebylo. Ale namlsáni rokem loňským jsme čekali – při téměř dvojnásobně navýšeném úsilí – i vyšší  počty úlovků. Jenže, jak nakonec každý, kdo trávil první polovinu prázdnin v Česku, dobře ví, počasí stálo za p.d, což nejen že podrývá morálku motivovaných chytačů (kteří začasto – dík jim za to veliký – coby dobrovolníci na tuto akci věnují část své dovolené ), ale zejména podrývá morálku samotných páskovců, kteří se zahákují v korunách smrků a nevylétnou a nevylétnou! (Což není nic divného, vážky to tak mají).  A když náhodou slunko vysvitne, tak po oschnutí a ohřátí  jdou shánět něco na zub, než aby – jak se na páskovce sluší a patří – skenovali potoky a dostali se tak na dosah našich sítí. Trvale zoufalé počasí v třetí dekádě července navíc asi populaci dost zdecimovalo, v třetím kole jsme na jednom z potoků nechytili skoro ani jednoho, na ostatních se pak chytali jen tam, kde potok protékal vysluněnými pasekami. Páskovčí důchodci se zkrátka daleko více slunili zavěšeni na trávě a na zálety do lesů se skoro nepouštěli.

Stejně jako loni máme potvrzené 2 přelety mezi povodími (cca 4 km přes lesy), a i rychlé přesuny v rámci povodí (nově značený jedinec se po méně než dvou hodinách objevil cca 600 m vzdušnou čarou na jiné větvi potoka, kdyby při přesunu kopíroval potok, tak by to měl cca 1400 m). Největší práce je ale před námi, včetně analýzy mnoha hodin záznamu ze stacionární kamery.

Pár souhrných čísel:

1. týden: Chycených 224, z toho 41 Recaptures

2. týden (ale chytalo se doopravdy jen dva dny) 91/16

3. týden 209/91

Celkem tedy 524 / 148

(pro srovnání loni 658, z toho 144 recaptures)

A pár páskovčích obrázků včetně ukázky letošního “SPZtkového” značení (btw: osvědčilo se, byly s tím o poznání menší problémy než s loňskými puntíky a křížky):

[Show as slideshow]