Jako každý rok, i letos jsem sezónu (jako ostatně skoro všichni vážkaři) začal šídlatkou hnědou (Sympecma fusca). Tohle zvíře totiž přezimuje jako dospělé a tak se dá v příznivých letech spatřit už třeba i únoru, pokud se dost oteplí. Ježto si letos dalo jaro načas, tak to trvalo trochu déle, ale … dočkali jsme se! Vyrazil jsem na ně “na jistotu”, tedy na Hrabanovskou Černavu, kde ovšem bylo šíleně vody. Hodinu jsem tam ztrávil hledáním larev Brachytrona (jen jedna pidi), abych na posledních 5 minut vzal do rukou foťák a zkusil štěstí. Viděl jsem tedy jen dvě, jedna postála … a pak jsem musel za rodinou.  Zároveň od tama přidávám další, na půl třetí odpoledne trochu nečekaný úlovek – aktivně lovícího netopýra rezavého (Nyctalus noctula). I když touhle dobou se taky nejedná o nic mimořádného.

Jo a trochu jsem z té šídlatky udělal omalovánku, když je to jaro.

[Show as slideshow]