Ještě přídavek z Kladských rašelin k předchozímu příspěvku.

Na jednom místě Pateráku (kde se stýkaly dva meliorační kanaly) bylo obzvlášť vlhko a houpavo, sem tam trocha vody – jedno ze dvou míst, kde jsem zahlédl vcelku očekávaná šídla sitínová (Aeshna juncea). Hloubku rašeliny jsem tam raděj ani nezkoušel, a balancoval jsem na kládě co nejblíž loužičkám, abych se k šídlům dostal co nejblíže. Nejen kvůli fotce, ale zejména proto, abych si potvrdil, že nejde (byť velmi nepravděpodobně) třeba o šídla rašelinná (Aeshna subarctica). To se sice dá v dobrém světle poznat prostým pozorováním, ale na lokalitách, kde by mohly být oba druhy, bych si na jistojisté určení jen tak očima na dálku netroufal. Z fotek – třeba letovek – to jde mnohem lépe, v tomhle případě jsou krom celkově živějšího zbarvení jako znaky vcelku dobře použitelné žlutá barva “náběhové hrany” (costy) předního křídla a žlutá skvrna na zadní straně hlavy (za okem), která se dá dobře trefit na “odletovce” – nakonec o tom je jeden z mých starších příspěvků.

Abych měl sítinovou jistotu, fotek jsem tam nasekal dost, ale ty určovací nejsou moc publikační, proto jen pár povedenějších letovek. Všechny vznikly pod mrakem, za (pro letovky) expozičně obtížných podmínek, ale zatažená obloha dá zas vyniknout očím, která nekazí obvyklá ošklivá prasátka.

[Show as slideshow]